Bouzov na kolech

Už je to pár týdnů, co jsme byla na cyklovýletě s přáteli a bez chotě. Můj milovaný mužíček jel na Putování za Loštickým tvarůžkem . To bych nedala. Od nás do Loštic je to asi 40 km, pak tam nějaká trasa a zase pět? To je na mě trošku moc. Domluvili jsme se se známýma a vyjeli si na hrad Bouzov. Celkem jsme najeli kolem 80 km. trasa vedla jinak tam a jinak zpět. Počasí nám vyšlo. Jen sil ke końci hodně rychle ubývalo. Ale stálo to za to. Podívejte...

Jelo se po silnici, po cyklostezkách i po obyčejných polňačkách.

Z dálky to vypadá, jako by byl hrad v dolíčku.

Už jsme ve vesnici. Před námi je poslední stoupák přímo k hradu.

A to je on, hrad Bouzov.

Vůbec není postaven v údolíčku, ale na pořádném kopci...

Ještě jsme ani nevkročili dovnitř a už jsem obdivně hleděla nahoru nad oblouk brány.

 

Počasí přilákalo spoustu návštěvníků.

Nádherný portál.

Dovnitř jsme nešli.

Už to tam známe a chtěli jsme si užít výlet na kolech.

Kdybyste chtěli na prohlídku, zde jsou nějaké informace.

Ještě jeden pohled na krásný hrad.

Jeden by čekal, že se v podloubí objeví princezna Jasněnka s ševcem Jírou...

Zpět jsme jeli cyklostezkou do Javoříčka.

Čáp ve svém hnízdě.

Poslední květnový víkend...proč tahle májka ještě stojí?

Ve Slatinicích je májka skácená a slaví se o 106.

Možná se ptáte, proč píšu o výletě z května až teď. Pohltilo mě rozhodování o mé pracovní budoucnosti. Moc jsem toho v tu dobu na blogu nevytvořila. Když už jsem byla na netu, tak ve společnosti jednoduchých, mozek čistících, klikacích her. Nebo jsem brouzdala po Pinterestu a hledala háčkovací a frivolitkové inspirace. Poslední dobou mě opět pohlcuje práce. Je to dost obtížné. Pořád dokola bojuji se dvěma tlačítky. Vím, že se tomu za pár měsíců budu smát, ale zatím jsem sama sobě spíš k pláči. Vím, že za pár měsíců budou obě tlačítka plakat, protože jim bude po mě smutno, já po nich totiž ani nevzdechnu, budu je mít v malíčku....