Proč ne?

Seděly v malé hospůdce a čekaly, až jim "jejich" servírka" donese objednanou večeři. Obě ženy měly dobrou náladu. U jejich stolu bylo veselo, dokonce se po nich občas s úsměvem podívalo osazenstvo zbytku lokálu. Dobrá nálada byla nakažlivá. Ještě, že seděly alespoň trochu bokem od ostatních. Jejich věkový rozdíl se na oko stíral. Ta štíhlejší, i když plnějších tvarů vypadala mnohem mladší, než ve skutečnosti byla. A ta prostorově výrazná zase působila jako trochu starší. Zazvonil telefon. Štíhlejší bruneta ho zvedla a pustila na hlasitý odposlech. Volal jí manžel a z legrace se ptal, kdy může na jejich babinec přijít. Silnější blondýna mu navrhla, že když celou útratu zaplatí, je srdečně vítán. Manžel jim srdečně poděkoval a za chvilku zavěsil.

Přinesli jídlo. Brunetka měla kuřecí prsíčka na liškách s opečenými bramborami. Vonělo to na dálku. Blondýnka si dala hovězí líčka a šťouchané brambory. Popřály si dobrou chuť a pustily se do svých dobrot. Obě si je chválily. Daly si navzájem ochutnat. Brunetce zůstala na bradě hovězí šťáva. Blondýnka si přisedla blíž: "Teče ti to, šmudlo", usmála se a prstem brunetce setřela mastnotu.

Brunetka už už chtěla říct, že si to umí utřít sama, ale při pohledu na kamarádku se zarazila. Její oči potemněly. Na chvíli obě zapomněly jíst. Čas se pozastavil.

Snědly jídlo za tichého hovoru. Bavily se o plánovaném setkání s celou partou kolegyň z práce, které je čekalo za čtrnáct dnů. Veselý smích se vytratil, ale dobrá nálada zůstala. Občas se pohledy obou žen střetly. Dlouze a intenzivně. Když se při zvedání sklenice jejich ruce dotkly, projela jimi elektřina. Blondýnka položila ruku na stůl. Otočila ji dlaní nahoru. Brunetka malou chvilku zaváhala. Řekla si a proč vlastně ne. Pomaličku vložila svou ruku do připravené dlaně. Ta ji jemně stiskla....

zdroj obrázku