Zvířata z mých rukou

Výzva: Zvířecí stopa.

Mám ráda zvířata. Ale mám z nich respekt. Alespoň z některých. Třeba z pavouků...

Ale tohoto se nebojím.

Je z maličkýh kousků papíru.

Vyrobit ho byla docela dřina.

Dala jsem ho příteli k narozeninám.

Tato zvláštní zvířata jsem ulovila svým foťákem.

Koně v Brně.

Pštrosa a želvy v Doubravicích.

Když už jsem je nevyráběla,

aspoň jsem se jich dotýkala.

Žabku, prasátko a sovičku jsem dělala

už víc než před rokem.

Prasátko je důsledkem čekání na příjem v práci.

Je stejně jako pavouk skládané technikou

3D origami.

A ta šťastná prasátka si klidně ležela na náměstí

ve Vídni a dělala nejen nám silvestrovské chutě.

Máte rádi chobotnice?

Ty mořské zrovna nemusím.

Nevypadají moc vábně.

Zato tyhle chobotničky můžu.

Dělají společnost nedonošeným miminkům.

Jedna z mých prvních hraček.

Chobot jsem nakonec přišila znovu,

ale už jsem ho nestihla vyfotit.

Živý slon je pro mě zvíře č. 1.

Fascinuje mě.

Návod na tohoto pejska je placený.

Bylo dost obtížné vytvarovat packy a čumák.

Pesany mám docela ráda.

Tedy pokud nejsou stejně velcí jako já.

Taková německá doga

je pro mě něco jako poník....

Narozdíl od živých oveček

se tyhle dvě umí krásně tulit k lidem.

Pamatujete?

Zajíček v své jamce sedí sam, sedí sám.

Ubožáčku co je ti, že nemůžeš skákati?

Chutě skoč, chutě skoč

a vyskoč!

Trochu jsem 3D origami experimentovala.

Vzadu je přilepená magnetka.

Svět soviček mi učaroval.

Tyhle se rozletěly do světa jako malé dárečky.

Toto už je trochu vyšší level.

Ta první, soví holčička, je podle placeného návodu,

ale botičky jsem musela trochu upravit,

nějak mi nešly uháčkovat.

Ta druhá sovička je kombinací návodu

a fantazie.

Moje kamarádka ví na čem ulítávám

a proto mi nechala udělat

s přispěním bývalých kolegů z práce

tyhle parádní sovičky.

Tak tohle byla zvířátka, která tak či onak prošla mýma rukama a která zanechala v mém srdci velkou a zřetelnou stopu. Co na tom, že nejsou živá. Stejně je mám ráda.