To je otázka. Za 10 let bych ráda byla babičkou pokud možno od obou synů. Teď jsou ještě oba na vysoké škole, momentálně oba bez "kamarádek". Ale věřím, že se za 10 let situace změní v můj prospěch. Už se na to docela těším. Jsem zvědavá, jak budu fungovat coby babička a manžel dědeček. Budeme rozmazlovat vnuky stejně jako naši rodiče naše děti?
Taky bych ráda pořád pracovala jako sestřička na "svém" oddělení. Nebo možná na jiném, kdyby nebylo zbytí. Při výběru školy ve 14 letech nade mnou stál andělíček strážníček. Práce se postupně stala mým koníčkem, mám ji ráda, baví mě.
Doufám, že za 10 let tu se mnou bude i manžel. Jak už víte, náš vztah není ukázkový. Ale on se opravdu snaží. Dnes mi poslal zamilovanou smsku :-) Je to dlouhá doba, ale moc bych si přála, aby tu s náma byl i můj táta a manželova máma. Není to až tak moc nesplnitelné přání, letos mu bude 78 a jí 74 let. Bylo by to moc hezké. Hlavně abychom byli všichni za těch zmíněmých 10 let zdraví. Všechno ostatní bude dílem osud a dílem náhoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za milou návštěvu ❤