K narozeninám jsem v červnu dostala dva lístky na koncert Olympicu, který se konal v září 2018. Hrálo se venku, v areálu zámekcého parku v Čechách pod Kosířem. Moc jsem se těšila. Na skupině Olympic jsem vyrůstala. Mám doma magnetofonové kazety i LP desky. Jejich písničky zná snad každý. Osmý den, Jasná zpráva, Slzy tvý mámy... Toto byl můj třetí koncert Olympicu. Na první jsme šli s manželem do "Kaska" v Prostějově. Seděli jsme spořádaně na židličkách a potichu si s kapelou zpívali. Po X letech mě na druhý koncert nalákal kamarád z ortopedie. Tentokrát se jelo na Plumlovskou přehradu. Olympici hráli venku. Mohla jsem se uvolnit, "zatrsat" a zapívat si z plna hrdla. Bylo nás tam strašně moc. No a ten třetí koncert jsme si jeli společně vychutnat do Čech pod Kosířem. Počasí nám přálo. Místečko jsme si zabrali pár řad od pódia. Co si přát víc?
Dokonce se povedlo udělat i pár použitelných snímků.
Některé výrazy Petra Jandy nás docela rozesmávaly.
Petr Janda měnil kytary jako na běžícím pásu.
Škoda, že tahle fotka není ostřejší...
Závěrečná děkovačka.
Moc se nám koncert líbil, mě, manželovi i kamarádce.
Tenhle dárek se jí povedl.
A to jsem ještě netušila,
že záhy dostanu další dva podobné.
O vystoupení Pavla Šporcla jsem vám už říkala,
no a na koncert 4Tetu si musím počkat do druhé půlky ledna.
Hudební dárky potěší snad vždycky. Většinou stojí za víc než jen za dost peněz. Přeju ti to.
OdpovědětVymazatU nás to funguje jen občas - hlavně ujíždím na koncertech Veselé trojky - to jsou muzikanti "od nás". Ale mám ráda i hudbu z rozhlasu, když něco dělám - teď hlavně Frekvenci 1.
Musím říct, že na koncertě Olympicu jsem se taky smála výrazům Petra Jandy. =D
OdpovědětVymazat[1]: Milá Kitty, tak na Pavlu Krškovi z Veselé trojky "ujížděla v 80. letech kamrádka z intru. Tehdy hrál úplně jiné písničky v kapele Vermona
OdpovědětVymazatMusím říct, že je to pořád šikovnej chlap.
[2]: Mě to přišlo srandovní, když se tvářil "rockerovsky"
OdpovědětVymazatTož že jim to vydrželo tak dlouho..
OdpovědětVymazat[5]: Vydrželo a ještě vydrží. Koncertují jako diví
OdpovědětVymazatPřipomněla jsi mi koncert Olympicu na kterém jsem byla jako mladá u nás v Jihlavě. Tehdy s nimi ještě vystupoval i Jirka Korn a dodnes mám schovanou fotku s jejich podpisy. Koncert se konal v létě na ploše zimního stadionu, také jsme seděli na židlích a to ještě blízko pódia, tak si jistě umíš představit ten rachot. Jejich písničky pořád ráda poslouchám, je to hudba i mého mládí.
OdpovědětVymazat[7]: Jejich písničky mám i v mobilu, abych si je mohla pouštět cestou odněkud někam
OdpovědětVymazatZavzpomínala jsem si nad tvým článkem a musela zalistovat pamětí, kdy to bylo poprvé, kdy jsem je viděla naživo. Buď v roce 1966, nebo o rok později? Každopádně je to jedno, protože je to už dávno a já od té doby je mám stále ráda.
OdpovědětVymazatOlympic je prostě klasika, posloucháme je my starší, ale svoje příznivce mají i mezi mladšími ročníky. Živý koncert je úplně něco jiného než CD
OdpovědětVymazatNo vidíš, já jsem to měla za rohem a seděla jsem doma. Ach jo....
OdpovědětVymazat