Včera to byla smršť pocitů. Nejdřív euforie, že se mi podařilo velikonočně nazdobit byt tak jak jsem si to představovla. Potom zklamání, protože kynuté ovocné knedlíky nenaskočily tak jako obvykle. Chtěla jsem jimi udělat radost klukům. Měli přijet oba dva na víkend domů. Ten mladší jen do neděle, protože v pondělí má službu. No a potom přišlo zklamání. Odcházela jsem na noční a ani jeden ještě nebyl doma. Na můj dotaz kde jsou mi právě ten mladší odepsal, že nemůže ani na víkend, protože musí udělat něco, co by normálně provedl v pondělí, ale vzhledem k Velikonocům to musí udělat v sobotu, takže tenhle víkend nepřijede. Padl na mě splín. Naštěstí ten starší konečně po čtvrt roce konečně přijel. Sice až dnes, ale přijel. Bohužel ty státnice nedal. Znamená to, že musí najít nějakou brigádu, aby si mohl zafinancovat stravné. Chce totiž na Vysočině zůstat až do dalšího pokusu o zdolání státnic. Asi ho baví žít samostatně, jenže pokud tohle opravdu chce, musí se dokázat o sebe finančně postarat. Ale teď je doma a já si ho užívám.
V práci jsem se musela vypořádat s kolegyní. Už toho bylo přespříliš, takže nezbylo než danou situaci řešit. V klidu jsem se snažila vysvětlit v čem vězí jádro pudla. Marně. Ona boužel neumí přijmout kritiku. Pár hodin jsme tedy měli tichou pracovní domácnost. Já ale nesnáším dusno, moje snaha vtáhnout ji zpět do hovoru nakonec zabrala.
Teď už se konečně můžu těšit na Velikonoce. Zítra se budu snažit upéct kuře s nádivkou. Přibude i tradiční mazanec s jidášky. Chtěla jsem udělat i mého mrkvového beránka, ale to už by bylo moc. Možná se ještě ráno rozmyslím a místo mazance bude beránek. Uvídím. Odpoledne chceme objet hřbitovy a zapálit svíčky. A také musíme ukázat syna babičce. Aby nezapomněla, jak vypadá:-)
A velkonoční pondělí oslavím prací. Mám tyhle svátky jara moc ráda.
Milá moja, to by neboli sviatky, keby sa v nich nevyskytol aspoň malililinký problém alebo sklamanie. Mala si to teraz náročné, mrzí ma, že nebudete úplne všetci pokope a neužiješ si to tak ako by si vo svojom srdci chcela, ale i tak si myslím, že práve tá maličkosť ako je prítomnosť jedného z tvojich synov ti spraví pokojné a krásne, veselé veľkonočné sviatky. :) Len si ich uži tak po svojom a čo najlepšie. Mám ťa rada ♥
OdpovědětVymazatNěkdy se problémy valí, ale určitě opět bude líp. Přišla jsem ti popřát krásné a pohodové Velikonoce. ☼
OdpovědětVymazatTo bude zase cajk, znáš to, střídavě slunečno, oblačno, zataženo. Nakonec se ale vždycky vyjasní .
OdpovědětVymazatPřeji ti krásné svátky velikonoční!
Já vždycky závidím rodinám, kde se sejdou kdykoliv, jakkoliv, na čemkoliv....u nás to taky občas pěkně dře, buď v klidu...ta idylka bývá jen seriálech Na druhou stranu chápu, jak ženská má tu prázdnou náruč tendenci zaplňovat
OdpovědětVymazatPřeji ti krásné a klidné Velikonoce
Reni, vždy Tě něco potěší a něco zklame, ale bohužel to je život a určitě se to zlepší . Krásné velikonoce i když pracovní, Tobě i rodince přeje Maryša
OdpovědětVymazatRenatko, veselé a pohodové velikonoční svátky přeji i Tobě! A netruchli, jsou to jen představy, jak by to mělo být. Všude je něco. Že syn nemohl přijet z pracovních důvodů, stane se, přijede později. A zklamání ze zkoušek druhého syna, já vím. Ale zkoušky zvládne později, neboj, věř tomu, že dělá, co umí. Mějte se všichni rádi s s vašimi chybami a nedostatky a bude vše tak, jak má být.
OdpovědětVymazatJe toho v krátké době docela dost, co chceš zvládnout a ještě si přidáváš mazanec, beránka... Já vím, také jsem to pekla, už pár let dobrý mazanec koupím a na beránka se podívám v obchodě. Stejně držíš dietu... Tak přeji krásné Velikonoce.
OdpovědětVymazatTak nejveselejší Velikonoce přeji Chudobce. :)
OdpovědětVymazat[1]: Já si ho užila co to šlo. Jsem ráda, že nakonec přijel i když jen na dva dny. Bylo to bezva Probrali jsme všechno - od tradic vánočních, přes velikonoční až po etiku postižených dětí...Byly to moc hezké svátky
OdpovědětVymazat[2]: Děkuji Velikonoce se nakonec docela povedly Tedy spíš velikonoční víkend
OdpovědětVymazat[3]: Jani, vyjasnilo se Bylo to krátké, leč intenzivní
OdpovědětVymazatTo si měla krásné Velikonoce, i když přijel jen jeden syn, jen to počasí, aspoň u nás, nebylo nic moc...
OdpovědětVymazat[4]: Takže nezbývá než říct: Ať žijí seriály
OdpovědětVymazat[5]: Děkuji Je to jako na houpačce. Jeden je pořád nespokojený, ale právě ta touha po dokonalosti nás žene dopředu
OdpovědětVymazat[6]: Já vím, ve všem máš pravdu. Ale ono to malinko zabolí. Nikdo není dokonalý a já už vůbec ne
OdpovědětVymazat[8]: Děkuji moc
OdpovědětVymazat[7]: Mazanec byl jako kolo od vozu. Chtěla jsem ho vyfotit, ale zbyla z něj jen patka (i ta je docela obrovská). Nějak mi z toho půl kila nakynul Takže nic jiného jsem nepekla. A dietu nedržím. Jen se prostě snažím jíst tak, jak se má. Jím všechno, nevyhýbám se ani sladkému ani slaným pochutinám. Mám daleko víc pohybu i mimo práci než dřív a kila jdou dolů. Pomaličku ale jistě
OdpovědětVymazat[12]: Já si velikonoce užívala hlavně v sobotu a neděli. V pondělí jsem měla směnu. Počasí ani tady nebylo nic moc, včera byla bílá tma Z okna pracovny se na ni dívalo docela hezky
OdpovědětVymazatTak vidím, že sis to opravdu užila a to je krásné. I když dospělé děti, vždy to budou naši miláčkové a máme o ně starost a sdílíme s nimi radost.
OdpovědětVymazat[19]: Moc hezky jsi to napsala Budou naše děti napořád
OdpovědětVymazat