Bez lásky se žít nedá...

Než začnete číst, mám pro vás hudbu plnou lásky, můžete si ji pustit jen tak na pozadí, pokud chcete. Nebudu psát o lásce. O citu, který dokáže spálit na popel. Ale o něčem mezi mužem a ženou, co v lásku nepřerostlo. O něčem, co zůstalo čistým přátelstvím. Jiskra nepřeskočila i když se na kratičký okamžik zažehla. Naštěstí zasáhl zdravý rozum. Vzájemný respekt napomohl vzniku přátelství. On obdivoval její zručnost, empatii, dobrou náladu, ona jeho chování k milované ženě. Dokázal ji přimět postavit se na vlastní noh. Zvedl její uzeměné sebevědomí. Když se cítila osamnělá, byl tu pro ni. Ona poznala, kdy je toho na něj hodně. Dokázala ho rozesmát a na malou chvíli zapomenout na tvrdou realitu života. Jsou věci, které se nedají řešit se svou drahou polovičkou. Je třeba pohled z jiného úhlu. Kritika, kterou milovaný člověk nerad pouští ze svých úst třeba už jen proto, aby měl doma klid. Od toho jsou na světě přátelé, aby s námi šli v dobách dobrých i zlých. Zvedli nás, když zakopneme. Nadali nám, když děláme hlouposti. Těšili se z naší radosti. Takoví jsou i tihle dva přátelé. Povídalo a vlastně stále se ještě se o nich povídá spousta smyšlených lovestory. A oni? Mají z toho akorát legraci. Ona je už zase spokojená v manželství. On je prozatím přelétavý motýl, hledá tu pravou květinku s níž by se usadil a založil vlastní rodinu. Stále jsou v kontaktu. Několikrát do roka se vidí a těší se ze společnosti toho druhého.

A koho vlastně miluji já a koho mám "jen" ráda?

Měla jsem a stále mám ráda své rodiče.

Mám ráda přítele, kamarádku a kamarády,

Mám ráda všechny vás zde na blogu,

pomáháte mi už jen tím, že jste, děkuji

Mám ráda hudbu, bez ní to nejsem já.

Mám ráda čtivou knihu i když je to třeba jen zamilovaný románek.

Jsou pouze tři lidé na celém širém světě, které miluji. Mého manžela a oba dva syny.

Láska má mnoho podob, pokaždé je jinak silná, vždy dává i bere.

Bez lásky se žít nedá...