Vrtulník na koupališti

Dovolenou budu mít až v září, ale protože pracujeme jen na jednom ze dvou odděleních, naše služby jsou jako noty na buben. Konkrétně minulý týden středa noc, tenhle týden podnělí den, čtvrtek noc. Takže mám takovou malou dovolenou. Když mi přišla sms od švagrové, jestli nechci k vodě, souhlasila jsem. Co na tom, že budu po noční (to jsem jí ale neřekla), dospím to v případě velké krize přímo na dece. Jelo se do Vyškova. Měli mě nabrat hned v 9, takže jsem po noční spěchala domů, všechno si nachystat abych nezdržovala. Za půl hodinky nebylo co dělat a já spkojeně usnula. Nakonec se odjíždělo až po 10. hodině, takže jsem se stihla vcelku slušně prospat. Malé modré autíčko se cestou do Vyškova otřásalo smíchy nad slovy neslušné písničky dvou malých kluků. Koupaliště nebylo moc plné. Švagrová vybrala místo pod vysokými stromy, jejihž blahodárný stín se během dne postupně rozšiřoval.

Obrázek je z oficiálních stránek Aqaparku Vyškov. Modrá šipka ukazuje na naše strategické místečko.

Stín ze sromů nám poskytl příjemné útočiště.

Žlutá šipka ukazuje místo, kde dnes stojí malá široká žlutá skluzavka.

Je zvláštní, že do vody jsem lezli na protilehlém rohu bazénu. Tam byla hloubka a dalo se skákat. Oni se kluci totiž nutně museli potápět. Věděli, že babička (švagrová) na tunhle vodní zábavu moc není, tak vyzkoušeli tetičku (mě). Při prvním ponoru se asi smál celý bazén, protože jsem se pod vodou nadechla. Sranda musí být i kdyby na chleba nebylo. Když jsme šli do vody po druhé, vzala jsem si, frajerka, sluneční brýle. Kluci závodili, kdo vydrží déle u dna v hloubce a já měla být rozhodčí. Ponořila jsem se s brýlemi na očích. Držely pevně. Jen se přes ně dostaly vlasy a já viděla tmu. než mi to pod vodou secvaklo, zmateně jsem se rozhlížela co se děje. Nad hladinou mi to došlo a bylo opět veselo. Srandy kopec.

S přibývajícími hodinami se koupák zaplňoval. Přesto se tam pořád dalo parádně zaplavat. Takový maličký ráj na zemi. Havaj na Moravě. Klukům se z vody moc nechtělo. Ale občas jsme je musely vytáhnout, namazat a vysvětlovat, že sluníčko opaluje i ve vodě. Po odpolední palačinkové a langošové svačince nás bobci upozornili, že se u žluté skluzavky něco děje. Nějaký pán tam skočil po hlavě do malé hloubky. Vzaly jsme kluky tedy rovnou do velké hloubky a snažily se odpoutat jejich pozornost. Jenže ono to dost dobře nešlo. Ten starší byl zvědavý, chtěl vědět, co se tam plavčíci provádějí. Pokusila jsem se mu popsat, co a proč udělali a co ještě nejspíš udělají. Byl překvapený, když se to pak podle mé předpovědi stalo. Pak už jsme byli překvapení všichni. Přijeli rychlíci (RZP) a telefonovali. Pak se objevila městská policie, aby vyklidila prostor kolem malého kulatého brouzdaliště. Za pár minut tam přistál záchranářský vrtulník.

Tenhle vrtulník měl před lety zasahovat přímo v Prostějově.

Během několika minut posádka vrtulníku naložila nerozumného zraněného muže a odletěla. Pro malé děti to byl zážitek, na který jistě dlouho nezapomenou. Jen doufám, že jim maminky vysvětlily, tak jako já a švagrová, proč vlastně musel přiletět. Jak je nebezpečné dělat takové hlouposti, jako skákat po hlavě do malé hloubky. Taky mě docela zarazilo, jak hned někteří žhavili svoje mobily, aby si vše vyfotili nebo natočili. Tohle je mi docela proti srsti.

Nebýt tohoto smutného konce, byl náš koupací výlet do Vyškova úplně super. Klidně bych ho ještě zopakovala. Jsem zvědavá, kam vlastně letos pojedeme na dovolenou. Budu ji mít až v září, kvůli manželovi. On ji dřív nedostal. Něco říkal o Balatonu. No, uvidíme. Výběr místa nechávám plně na něm. Zatím ještě nikdy nezklamal. Takže to hned zaťukávám a těším se.