Než přijdou deště

Dostala jsem dárkové poukazy do našeho obchoďáku. Nakoupila jsem si nějaké ty hadříky a dvě knihy. Tohle je jedna z nich. Ta druhá se jmenuje Očarovaná. Při vybírání knihy mě zaujal její podtitul, Africké momoáry.

Spisovatelka vzpomíná na Afiku a Ameriku. Necítí se nikde doma. Afičankou už není a američankou stále ještě není. Vyprávění začíná telefonátem ze Zambie. Její sestra Vanessa plánuje pohřeb dosud žijícího otce, který rozhodl , že nebude žít věčně...Alexandra ( Al, Bobo) se postupně ve vzpomínkách vrací do doby, svého dětství a dospívání v Africe. Její rodiče jsou chvílemi šílení, ale přesto milující. Al popisuje tragické události s nadhledem a bez zbytečného patosu. Život v Rhodésii je nebezpečný. AIDS, chudoba, malárie, divoká příroda, to vše je součástí nezkrotného afrického venkova, v němž dospívá. Kde také poznává svého budoucího manžela , američana Charlieho. Vdává se za něj a odjíždí do cizí země. Amerika je plná propastných rozdílů. Jiná kultura, jiná mentalita, jiný, rychlý způsob života. Musí vést domácnost, starat se o dům. Příliš věcí najednou. Časem se jí CHarlie začne vzdalovat. Jejich manželství se rozpadá...

Knihaje psanaá s nádechem klidu a pohody. A to i v kritických situacích. Po jejím přečtení jsme byla trochu zklamaná a strašně nadšená. Zklamaná tím, že tam nebylo víc setkání s nespoutanou Africkou přírodou. Nadšená ze síly samotného příběhu. Autorka nám dala nahlédnout až úplně dovnitř svého já. Ukázala, jak důležité mohou být vazby s kulturou, v níž žijeme. Jak moc záleží na tom, jakým způsobem žijeme. Ukázala nám, jak je důležité projevit svou lásku činy.