Českou Kanadou - místo koupání bizoni a Jára Cimrman

Ráno to moc nevypadalo na vytoužené koupání. Vlastně bylo vcelku pod mrakem. Zašla jsem do obchodu. Počasí se mezi tím trochu umoudřilo a vylezlo sluníčko. Oblékli jsme si tedy pod cyklodresy plavky a vyjeli směr Zvůle. Podle místního doporučení to mělo být suprové koupání v čistém rybníku s možností teplého jídla hned ve dvou restauracích. Strmý kopec do Kunžaku jsem zvládla poměrně dobře, stačilo si v duchu opakovat: neper se s kopcem, přehazuj včas a zvolni tempo.

Před Kunžakem se páslo stádo krav. Trochu lenivě a znuděně pozorovaly,

jak spousta šílenců na kolech jezdí kolem nich.

Na náměstíčku v Kunžaku zasadili jako poctu siru Nicholasi Wintonovi lípu.

Z Kunžaku je to do kopce všemi směry. Do Zvůle také...

Koupat se nakonec nedalo. Cestou do restaurace jsme projeli kolem této maličké kapličky.

Oběd byl trochu zklamáním. Na 5 knedlíků 4 malé kousky vepřového masa.

To UHO je rajská máčka.

Měla jsem náhradní trasu. Vedla na Bizonní farmu. Ty hnědé koule jsou bizoni.

Moc je nešlo vyfotit. Byli příliš daleko. Byla jsem docela zklamaná. A muž taky.

Kousek od plně obsazené restaurace stály parádní vigvamy.

Tak to vypadalo uvnitř dvou z nich. Prostor je to velký,

vešla se tam 3 masivní dřevěná lůžka

a stále zůstalo dost místa .

Také manžel měl náhradní plán. Památník Járy Cimrmana. Najít ho byl sám o sobě mistrovský kousek. Na mapě to vypadalo snadno, ovšem skutek utek. Líná huba, hotové neštěstí. Rodinka s kočárkem se na nás po dotazu na Cimrmana usmála a vedla nás lesem, doslova a do písmenka cestou necestou. Ale stálo to za to.

Železniční vlaková zastávka Kaproun a pomník Járy Cimrmana.

Pamětní deska.

Pomník je přesným zdokumentováním způsobu vyloučení Mistra z vlakové dopravy....

Kámen je přidrátkován, aby nedošlo k jeho odcizení.

I my jsme přidali svoje dva kamínky k uctění Mistrovy slávy.

Deska nad památným ohništěm.

Cimrmanovo ohniště

Na závěr dnešního výletu jsme pořádně provětrali plíce smíchem. Ani trošku nám nepřišlo líto zmařeného koupání. Sluníčko sice svítilo, ale teplota do vody nic moc. A ve finále jsme byli vysmátí jako dvě sluníčka. Jára Cimrman prostě nemá chybu. Je to nadčasová pecka. V dnešní úspěchané době je potřeba občas zpomalit a usmát se nad úplně obyčejnými věcmi. A to on uměl. Radovat se z maličkostí.