Bojím se ladasčeho. Pavouků, bolesti a taky mě děsí smrt...
Ale nejhorší noční můrou je strach o rodinu, o své nejbližší. Nepřeji si nic víc, ani míň, jen aby byli zdraví a spokojení. Není to zrovna skromné přání, vím. Jenže taky vím jaké to je, když zdraví chybí...
Rakovina je zlá nemoc. Rozsévá kolem sebe strach a bolest. Manžel ji překonal. Vyhrál až v druhém kole a byl to pro hodně krutý boj. Zatím co on zvítězil, jeho táta rakovině podlehl. A muž to sledoval v přímém přenose bez možnosti zasáhnout. Jeho už tak nalomená psychika dostávala pořádně zabrat. Strach mu byl každodenním nevítaným společníkem...
Pokud to jde, dělám manželovi doprovod na kontrolách u onkologa. Je statečný, snaží se svůj strach zamaskovat. Někdy se mu to podaří víc, někdy míň. Ale ve dvou se strachu mnohem lépe vzdoruje. Stačí drobnost, pohled do očí, stisk rukou, úsměv a hned je člověku líp...
Strach má i svou kladnou stránku. Dokáže vyburcovat. Seřadit žebříček životních hodnot. Ne, to není žádné otřepané klišé, to je život osobně. Teprve když začnete ztrácet někoho vám blízkého, pochopíte ve strachu o něj, co pro vás vlastně znamená. A když vám za to stojí, dáte mu najevo, jak moc vám na něm záleží. Máte-li tuhle druhou šanci, nepromarněte ji prosím. Ten prima pocit je k nezaplacení...
Jojo, nejhorší je prohrát boj se zákeřnou nemocí v cílové rovince.
OdpovědětVymazat[1]: To je děsivá porážka...
OdpovědětVymazatNaše životy máme vepsané ve tváři a ten strach tam máme , když člověk sedí před mamografem a dívá se na ženy, jak jsou nervozní, jak už by to chtěly mít za sebou a odcházet s pocitem lehkosti
OdpovědětVymazatRenčo, navíc mi zdravotníci, jsme smrt viděli tolikrát, že ji vnímáme jako součást života, ale do momentu než se začne týkat nás a našich rodin
Držím Tvému muži i Tobě všechny palce
přeju vám hodně štěstí a síly. Lásku tu už máte a to je to nejkrásnější
OdpovědětVymazat[3]: Děkuji a já zase držím palce tvojí rodině
OdpovědětVymazat[4]: Děkuji moc
OdpovědětVymazatRenátko, moc krásně jsi to popsala, pod všechno se podepisuji. Také stále ještě prožívám velký strach, jak to všechno dopadne.
OdpovědětVymazatPřesně takový strach jsem si zažila tento týden, ale doufám, že zase bude dobře. Dneska už mi mužíčka z nemocnice vrátili
OdpovědětVymazat[7]: Já ti držkím pěstičky
OdpovědětVymazat[8]: Tak to je moc dobře že jste zase spolu. Hodně zdraví a štěstí
OdpovědětVymazatMám podobnou zkušenost v nejbližší rodině. Je to 7 let, co to dobře dopadlo. A o změně žebříčku hodnot vím, změna nastala z obou stran účastníků.
OdpovědětVymazatSmutné, ovšem pravdivé. Je nejhorší dívat se, jak není milovanému člověk dobře, přihlížet tomu a nedokázat mu nijak pomoct. Obdivuji všechny, kteří jsou takto silní a dokážou být oporou.
OdpovědětVymazat[11]: Je fajn, pokud změna hodnot přijde. Ovšem není tomu tak vždycky...
OdpovědětVymazat[12]: Víš, pokud toho člověka máš opravdu ráda a záleží ti na něm, ona ta opora jde úplně sama od sebe...
OdpovědětVymazatJsem také strašpytel a když mě čeká endoskopické vyšetření na ORL v Motole, jsem vzhůru od hodně časného rána. Stokrát si mohu říkat, že už jsem to zvládla tolikrát, že pan asistent je citlivý, že to někdy vůbec nebolí, že je to jen nepříjemné .... ale svému tělu neporučím. Nespím, část noci prosedím na záchodě a ráno odcházím vysílená do Motola. Tentokrát mě tam manžel odvezl a strach jako by se zmenšil.
OdpovědětVymazatDomů jsem jela se sousedem, který byl také na nějakém vyšetření v Motole, autobusem a tramvají. Je to doktor, má titul profesora, má i docenturu a přednášel na Karlově universitě. I ten "můj lékař" na ORL patřil mezi jeho studenty. Když jsme se loučili před domem, pronesl, že "to jde dospat." Na můj tázavý pohled odvětil, že už je vzhůru od dvou. Nejsem v tom sama, i lékaři mají strach.
P.S. Držím tvému muži palce.
[15]: Je to tak. Stokrát si můžeš říct logický důvod proč se nebát, ale hlava má svůj mozek... Děkuji za mužíčka
OdpovědětVymazatTo je krásný článek! Sama přesně vím, o čem píšeš a ten strach o blízkého mám taky a nepřeju to nikomu...
OdpovědětVymazat[17]: Děkuji
OdpovědětVymazatPřeji tvému muži hodně, hodně zdraví! ♥
OdpovědětVymazat[19]:Děkuji
OdpovědětVymazatMáš naprostou pravdu,taky jsem něco podobného psala a to jak se strachu zbavit.Tvůj blog je úžasnej, jen tak dál
OdpovědětVymazat